Přestože se již dávno mnozí amatérští fotografové vybavili digitální zrcadlovkou a zásobou několika objektivů, často fotí stále do formátu JPEG. Zdaleka tak nevyužívají možnosti své drahé fototechniky. Snímek zaznamenaný do formátu RAW nese podstatně více obrazových informací, přitom jeho úprava je ve skutečnosti snazší a dokonalejší.

Z nějakého záhadného důvodu se spousta fotografům, a bohužel i těch poloprofesionálních, formátu RAW bojí. I když zapnou zrcadlovku do režimu JPEG + RAW, následné úpravy provádí většinou z JPEG a podstatně kvalitnější snímky v RAW se zbytečně povalují na pevném disku nebo skončí oblíbenou klávesou Delete. Focení a úprava v RAW ovšem není zbytečnou machrovinkou, ale úspora času s neuvěřitelně lepšími výsledky. Proč tedy vůbec fotit do RAW a jaké výhody to přinese?

RAW tajemství zbavený

Přestože v případě RAW hovoříme o formátu digitální fotografie, jedná se spíše o druh formátu než konkrétní souborový formát. Každý výrobce totiž ukládá obrazová data svým vlastním způsobem. Poznáte to i podle různých přípon souborů, například Canon používá příponu CRW či CR2, Nikon používá přípony NEF a NRW. RAW znamená v angličtině surový či nezpracovaný. Fotografie je totiž uložena fotoaparátem s co nejmenšími úpravami, v ideálním případě se jedná skutečně o surová data zaznamenaná snímacím čipem bez jakýchkoli úprav.

V praxi pak nabízí tento formát výhody v podobě větší barevné bitové hloubky, obraz tedy obsahuje více barevných informací o jednotlivých bodech snímku. Zároveň zde nejsou provedeny žádné úpravy, které jsou běžné při automatickém převodu do formátu JPEG, jako například vyvážení bílé, úprava expozice, kontrastu, jasu a ostrosti. Díky tomu můžete vzít původní nezpracovaný obraz a právě tyto úpravy provést manuálně v pohodlí domova s mnohem větší přesností nebo konkrétním záměrem.

Budete-li editovat snímek v JPEG, provádíte úpravy po úpravách a nikdy se tedy nemůžete vrátit ke skutečnému originálu. Byla-li kupříkladu provedena korekce barev, vaše úpravy již vychází ze změněného snímku. To se vám v případě RAW nestane. Navíc patří RAW mezi tzv. bezztrátové formáty. JPEG naopak využívá pro uložení určitou míru komprese, čímž snižuje původní kvalitu fotografie. Díky RAWu můžete ze snímku dostat více oblohy (méně přepalů) nebo naopak tmavých odstínů, které se ve formátu JPEG již slívají do černých skvrn bez textury.

Nedestruktivní úpravy

Při úpravách snímků ve formátu JPEG dochází k nevratným úpravám a výsledek je třeba uložit do samostatného souboru, aby nedošlo k přepsání originálu. Chcete-li následně změnit jen jednu z provedených úprav, musíte otevřít originál a vše provádět zcela znovu. Při úpravách fotografie ve formátu RAW si Lightroom vytvoří automaticky samostatný soubor, ve kterém jsou zaznamenána všechna nastavení úprav snímku. Originál zůstává vždy nedotčen. Díky tomu se můžete kdykoli k úpravám vrátit a změnit třeba jen jednu z nich, nezávisle na tom, kterou úpravu jste prováděli jako první. Navíc nemusíte skladovat dvakrát stejnou fotografii, dokud se nerozhodnete ji exportovat pro další použití. Možná vás teď napadlo, že ve finále stejně dojde k uložení do formátu JPEG, který využívá ztrátovou kompresi a nižší bitovou hloubku barev. I tak je ale výsledek podstatně lepší, protože veškeré úpravy jsou prováděny s původním kvalitnějším vzorkem a teprve nakonec je výsledek exportován do JPEG. Navíc můžete využít export do jiného bezztrátového formátu (například nekomprimovaný TIFF).

Hurá na RAW!

Adobe Photoshop Lightroom, aktuálně ve verzi 3, patří mezi nejoblíbenější aplikace pro úpravu fotek amatéry i profesionály. Pokud jste doposud používali pro úpravu fotek například Photoshop nebo Zoner Photo Studio ve starších verzích, jste zvyklí provádět úpravy samostatně a pomocí samostatných editačních funkcí. Lightroom nabízí možnost provádět úpravy na jednom místě a současně.

Nejprve importujte snímky ve formátu RAW do Lightroomu (File | Import Photos). Lightroom funguje současně jako správce fotek, který udržuje vlastní knihovnu fotografií, aniž by musel měnit fyzické umístění fotografií na disku, o tom ale někdy později. Označte fotografii, kterou chcete editovat a přepněte se do režimu Develop (vpravo nahoře). V pravé části obrazovky nyní můžete vidět veškeré nastavení úprav současně. Pro přehlednost jsou rozděleny do několika skupin. Nejdůležitější úpravy, kterými je dobré vždy začít, najdete hned nahoře ve skupině Basic. Hned na začátku můžete přepnout režim úprav z barevného na černobílý (BW), pokud byste ale chtěli převádět fotografii z barevné na černobílou, doporučuji využít speciální plug-in, nebo jiný nástroj Lightroomu.

Hlavní okno Adobe Photoshop Lightroom 3 s načteným snímkem ve formátu RAW

Vyvážení bílé

Jako první byste měli provést úpravu WB (White Balance – vyvážení bílé). Hned u této úpravy už začnete využívat obrovských výhod formátu RAW. Budete-li upravovat fotku z JPEG, byla na ní již korekce vyvážení bílé provedena fotoaparátem; v našem případě máte možnost ji provést sami z původního nezměněného snímku. Proto je zde také uvedeno As Shot (Ze snímku). Máte dvě možnosti: buď vyberete místo As Shot některou z předem definovaných úprav, obdobně jako při nastavování vyvážení bílé na fotoaparátu (například Daylight – Denní světlo, Flash – Blesk atd.), nebo nastavíte ručně teplotu barev (Temp) a odstín (Tint). Změny můžete ihned vidět na náhledu snímku. Obrovskou výhodou je také to, že pokud provedete další úpravy, můžete nezávisle na nich vyvážení bílé opět libovolně změnit se zachováním již provedených úprav.

Expozice

Po vyvážení bílé barvy by měla následovat úprava expozice. Ještě se sluší dodat, že občas je dobré nedělat úpravy jen proto, abychom něco upravovali, a ponechat původní zachycení snímku. Konkrétně úprava expozice je ale vedle vyvážení bílé a barev nejdůležitějším prvkem, který zcela zásadně mění jak vyznění fotografie, tak její obrazovou kvalitu. Změnami expozice můžeme napomoci tmavým nebo příliš světlým fotografiím. Najít balanc mezi tmavou a světlou fotkou však není nic jednoduchého. Lightroom má proto k dispozici hned několik nastavení, která souvisí s expozicí (tedy původně expozičním časem).

Nejvýznamější úpravy můžete provádět jezdcem Exposure, který jakoby prodlužuje či zkracuje čas uzávěrky (tedy zvyšuje či snižuje světelnost snímku) a jezdcem Recovery. Se změnou expozice (Exposure) jste se již určitě při úpravách fotografií setkali. Neméně mocným nástrojem při úpravách expozice je však právě Recovery. Tato funkce dokáže vrátit zpět přepaly nebo černé fleky vzniklé změnou expozice. Obsahuje-li snímek dostatek obrazových informací (a RAW jich obsahuje podstatně více), můžete pomocí Exposure a Recovery značně vylepšit příliš světlé či tmavé fotografie. Nepleťte si tyto úpravy se změnami jasu (Brightness) a kontrastu (Contrast), které ostatně najdete hned pod nimi. Ty totiž mění jas a kontrast snímku plošně. Schválně si zkuste příliš světlou nebo tmavou fotografii upravit k dokonalosti nejprve jen pomocí jasu a kontrastu a následně pomocí Exposure a Recovery. Rychle pochopíte, jak obrovský je mezi nimi rozdíl a v ideálním případě se úpravám jasu vyhněte úplně a kontrast používejte skutečně pro změnu kontrastu a ne pro ztmavení či zesvětlení fotografie.

Ve skupině nástrojů Basic najdete nejzákladnější úpravy, zejména korekci expozice a vyvážení bílé

Barevnost a průzračnost

Při nejčastějších úpravách je každému víceméně jasné, oč jde. Nyní se ale dostáváme k nástrojům, jejichž efekt při úpravách snímků není snadné popisovat slovy. Pod nadpisem Presence (Podání) najdete tři nástroje. Poslední z nich – Saturation (Sytost) – je zřejmý, mění úroveň barev mezi černobílou nebo naopak extrémně barevnou fotografií. Potáhnete-li tohoto jezdce úplně vlevo, převede se fotografie do odstínů šedi. Pro převod do černobílé je ale tento nástroj rovněž nevhodný a měli byste použít specializovaný plug-in, například Alien Skin Exposure. Můžete tím ovšem velmi dobře mírně potlačit, nebo naopak zvýraznit barevy celé fotky.

Jezdec Clarity (Zřetelnost) vám pomůže zvýšit průzračnost snímku (potlačení nádechu mlhy apod.) a zvýrazní detaily. Často můžete pomocí Clarity zvýraznit kontrastnost fotografie, aniž byste museli používat právě Contrast, který současně zvyšuje nebezpečí vzniku přepalů a černých fleků. Jezdec Vibrance (Živost) pomůže dodat jiskru barvám, ovšem při snaze zachovat barevnou věrnost.

Tonální křivka

Další skupinka nástrojů, označená Tonal Curve, slouží k samostatným úpravám světel a stínů (přesněji světlých a tmavých částí fotografie). Úpravy křivky můžete provádět přímo v grafu znázorněném ve výchozí poloze přímkou. Doporučuji ale využít čtyř jezdců: Hightlights (Světla), Lights (Světlé odstíny), Darks (Tmavé odstíny), Shadows (Stíny).

Zřejmě největší přínos má při úpravách RAW jezdec Highlights. Posunutím jezdce vlevo snižujete intenzitu nejsvětlejších míst snímku. Můžete tak kupříkladu vrátit kresbu příliš světlé obloze, nebo zvýraznit zanikající texturu na křídlech bílého ptáka. Zjednodušeně řečeno, opravit přepaly.

Tonální křivka vám pomůže vybalancovat rozdíly mezi světlými a tmavými místy fotografie nezávisle na sobě

Barvy – Hue, Saturation, Luminance

Další skupinka nástrojů – HSL/Color/BW v sobě kombinuje několik typů editací, všechny se týkají barev. HSL je zkratka pro Hue, Saturation a Luminance. Hue (Odstín) můžete využít pro změnu odstínů jednotlivých barev (Red, Orange, Yellow, Green, Aqua, Blue, Purple, Magenta). Každý ze jmenovaných barevných odstínů můžete dolďovat samostatně. To využijete například v případě, že se vám nepodařilo pomocí vyvážení bílé vyrovnat všechny barvy a kupříkladu nějaký žlutý předmět má na fotografii jiný barevný odstín žluté než ve skutečnosti. Pomocí Hue můžete měnit barevné podání žluté, aniž byste ovlivnili barevnost jiných částí fotografie.

Přepnete-li se na Saturation (Sytost), můžete zvýraznit nebo potlačit jednotlivé barevné odstíny, aniž byste ovlivnili ty jiné. S oblibou je tato funkce využívána pro převod do černobílé, ovšem se zachováním jedné barvy. Typicky například portrét dívky s kyticí červených růží. Stáhnete-li všechny jezdce kromě červené, vznikne černobílá fotografie s červenou kyticí růží.

Luminance (Světlost) by po doslovném překladu znamenalo „zářivost“. V případě Lightroomu se tyto úpravy jednotlivých barevných odstínů nejvíce dají vysvětlit tak, že čím více táhnete jezdcem dané barvy do prava, tím více se tento barevný odstín na snímku leskne a připomíná předmět osvícený světlem. Nejlépe to ale pochopíte, pokud si tyto úpravy vyzkoušíte sami na různých fotografiích.

Skupina HSL/Color/BW nabízí několik skvělých nástrojů pro ladění jednotlivých barevných odstínů nezávisle na sobě

Doostření a odstranění šumu

Mezi často požadované úpravy patří také zostření - Sharpening. Najdete jej ve skupině nástrojů Detail, společně s redukcí šumu Noise Reduction. Obě tyto úpravy využívejte velmi opatrně, protože zásadně mění výslednou kvalitu snímku. Příliš doostřené fotky působí uměle a ztrácí se v nich detaily. Pro tisk doporučuji fotky pokud možno nedoostřovat, protože fotky na papíře jsou většinou ostřejší než na monitoru a přílišné doostření je poškozuje. Redukce šumu sice může potlačit šum, může ale také značně ubrat detailům. I zde proto vždy sledujte zvětšeninu snímku a kontrolujte, zda se něco neztrácí. Při úpravách RAW je ale možné jemnou redukci šumu nastavit, protože při ukládání do JPEG fotoaparát automaticky zapíná filtr pro redukci šumu, aniž byste o tom věděli.

Ani u RAW se někdy nevyhnete odstraňování šumu, a to mimo jiné i proto, že právě JPEG už redukcí šumu prošel při zpracování přímo fotoaparátem

Tím jsme vyčerpali všechny běžné úpravy snímků ve formátu RAW (samozřejmě pomineme-li ořez, otočení apod.). Jak sami vidíte, Lightroom je skutečně mocný nástroj a ve spojení s formátem RAW nabízí obrovské možnosti. Jakmile jednou přesedláte na RAW, nebudete už chtít JPEG ani vidět. Pokud se chcete donutit začít s RAWem pracovat, jednoduše nastavte zrcadlovku tak, aby ukládala pouze do RAWu. Osobně už jinak až na výjimky nefotím. I s levnější fototechnikou pak můžete dosáhnout vysoké obrazové kvality. Dokonce často vyšší, než kdybyste fotili drahou technikou do JPEG.

Tento návod však ukazuje jen část možností, které Adobe Lightroom nabízí. V některém z příštích článků si ukážeme, jak tento nástroj dokáže posloužit např. jako organizér fotografií, případně vám pomůže s tvorbou prezentace nebo přípravou tiskové sestavy.