Ze kterých značek vybírat? V jaké cenové relaci?

Tady je stručný přehled známých značek pro hrubou představu:

B+W (Schneider-Kreuznach) - vysoká cena a kvalita [homepage] | [homepage DE]
Cokin - známé přechodové filtry a další, především do adaptérů [homepage]
Hama - nižší ceny, bohužel i kvalita, četl jsem pár stížností na kvalitu PL (časem prý degradují) [homepage]
Hasselblad - [homepage]
Heliopan - kvalitní filtry vyráběné v Německu [homepage]
Hoya - velmi dobrá kvalita, různě drahé verze s různými stupni povrchových úprav [homepage] | [přehled]
Kenko - nižší cena, určeno pro Japonský trh, u série Pro1 Digital možná identické s Hoya Pro 1 Digital  [homepage]
Marumi - nižší ceny, slušná kvalita (za cenu mnohdy nižší než u Hamy nabízí lepší kvalitu) [homepage]
OEC - levný výrobce ()
Promaster - kvalitní výrobce, údajně je možné, že používá stejné materiály jako Tiffen [homepage]
Rowi - údajně levnější značka nižší kvality
Singh-Ray - jeden z nejdražších výrobců, speciální filtry pro úpravu barev (různé specifické PL, intensifiers atp.) [homepage]
Sunpak - levnější výrobce, řada stížností na kvalitu jejich PL filtrů [homepage]
Tiffen - vysoká cena a kvalita, mnoho filtrů na specifické efekty [homepage]
URPRO - filtry pro focení pod vodou [homepage]


Teď trochu podrobněji. Pokud hodláte šetřit, neušetříte. Je pravděpodobné, že s výsledky laciného filtru nebudete spokojení (zvlášť až zjistíte, že skrz sluneční brýle po babičce uděláte zajímavější fotku, než s novým "filtrem" ). Takže - pokud hodláte opravdu šetřit, pak považuju za použitelné minimum filtry Marumi (standardní sérii). V této cenové relaci mají slušné objímky, nemají sice antireflexní vrstvy, ale přesto se od jejich povrchu neodráží tolik světla, jako v případě jiných levnějších alternativ (neptejte se mě čím to je, nevím, ale je to tak). Pokud ale můžete, připlaťte si za lepší verzi Marumi DHG, která má slim-objímku a antireflexní vrstvy. Z dražších pak má smysl značka B+W - tady se toho obecně moc poradit nedá, je asi lepší se vždycky zeptat.

Pokud chcete nějaké speciální filtry, pak se můžete poohlédnout v sortimentu firem Hoya, Tiffen nebo Singh-Ray. Nejvhodnější asi bude Hoya, která se dá sehnat za rozumné peníze (velmi levně např. přes ebay). Tiffen je speciálními filtry velice známý, ale jeho produkty patří k tomu dražšímu, přičemž ale žádný velký nadstandard nedostanete - sklo je sice kvalitní a objímky velice masivní, ale zároveň nejsou v provedení slim a také na skle nenajdete antirefelxní vrstvy, které jsou u konkurence v této cenové hladině samozřejmostí (zmíněná Hoya). Naopak slabinou Hoyi jsou objímky, které často nemají příliš kvalitní závit. Zmíněný Sing-Ray je pak 100% kvalita, ovšem za zoufale vysokou cenu (o dostupnosti nemluvě)

Ještě bych zmínil, co je vlastně špatného na mnohých levných filtrech - nejčastěji to bývá nízká kvalita skla, což degraduje možnosti objektivu (snižuje se ostrost, kresba, snímek vypadá zamlženěji), povrchová úprava (absence antireflexních vrstev zvyšuje množství odlesků mezi skly objektivu a sklem filtru, který pak tyto odlesky "vrací" zpět), kvalita objímek (křivý závit, často i problémy u otočných filtrů - zasekávání apod.), kvalita dalších materiálů (degradace v čase - oloupání antireflexních vrstev, "zmléčnění" apod.).

Typy filtrů

Ochranné filtry

- používají se jako ochrana objektivu před mechanickým poškození, často mají ještě nějakou další funkci


Ochranný filtr (protector)

- čirý filtr, slouží pouze k ochraně skla objektivu, bez dalších efektů. Podobnou záležitost nemá cenu pořizovat, pokud plánujete používat jakýkoli jiný filtr, jsou to vyhozené peníze


UV filtr / Haze filtr

- navíc blokuje či redukuje UV záření, čímž mírně snižuje tzv. opar dálek (zamlženost objektů ve větších vzdálenostech). Výrobce obvykle udává, jakou vlnovou délku konkrétní UV filtr blokuje (parametry mohou být u různých modelů a výrobců odlišné)


Sky-light

- blokuje UV záření a navíc kompenzuje chladné barvy (obzvlášť namodralé stíny), které se objevují v případě, kdy jasně modrá obloha přisvětluje focenou scenérii. Klasický skylight filtr má mít světlou narůžovělou barvu, ale někteří výrobci jako skylight označují warming-filtr (nažloutlý, nahnědlý atp.), který má poněkud jiný účinek. Při nákupu si na to dejte pozor. Skylight krom kompenzace "modrých" stínů ještě mírně upravuje barvu oblohy - redukuje různé nazelenalé odstíny oblohy nad horizontem (patrné zvláště pokud není příliš čistý vzduch), je velice vhodný pro kompenzaci ochlazujícího efektu polarizačního filtru, je praktický i při focení osob (zlepšuje odstín pleti). Velmi rozšířeným omylem je, že skylight slouží ke zvýraznění oblohy, což samozřejmě není pravda. Vliv na oblohu nijak výrazný není.


Filtry pro úpravu/zvýraznění barev

Vynecháme-li základní barevné a warming/cooling filtry, zůstane nám menší skupina specifických filtrů, které jsou poměrně oblíbeným a žádaným zbožím, protože nabízejí to, co je cílem mnoha fotografů, tedy dosažení zajímavých, sytých ale zároveň přirozeně působících barev.

Polarizační filtr - PL

Polarizační filtr, kromě jiného, má vliv na teplotu i sytost barev. Tento efekt spočívá v blokaci polarizovaného světla, které pochází z oblohy a osvětluje focené předměty a dále blokace polarizovného světla z odlesků od všech nekovových předmětů. Jinak řečeno, světlo, které se odrazí např. z podporvrchu (subsurface scattering) listu (a které tudíž nese informaci o skutečné barvě předmětu), je částečně smícháno se světlem, které se odráží od samého povrchu listu (= polarizovaný odlesk), což znemožňuje zachycení skutečné barvy předmětu. Polarizační filtr dokáže snížit intenzitu povrchových odlesků a dovolí, aby byla zachycena skutečná barva.

Polarizační filtr

Dále se PL velmi pozitivně projevuje při focení oblohy - jak jsem již zmínil, z modré oblohy pochází velké množství polarizovaného záření - pokud snížíme jeho intenzitu, dojde ke ztmavení modrých partií, tzn. získáme sytější modrou. Snížením množství světla dopadajícího do objektivu si můžeme dovolit delší expozici, čímž dojde ke zesvětlení mraků (šedé->bílé) a mohou se objevit i mraky, které bez PL vůbec nebyly viditelné, lépe vyniknou červánky apod.

Večerní obloha - vpravo s polarizačním filtrem

Přirozenou vlastností polarizačního filtru je mírné celkové ochlazení barev. To ještě zmíním i v dalších kapitolách. V určitých případech ale může docházet k opačnému jevu - obzvlášť v případě, že se od foceného povrchu, který má přirozeně teplý odstín, odráží chladně zabarvené světlo, které může polarizační filtr eliminovat.


Didymový (didymium) filtr

Didym neboli didymium je název pro směs prvků vzácných zemin, konkrétně neodymu a praseodymu. Z těchto prvků se vyrábí tzv. didymové/didymiové sklo, jehož vlastností je schopnost blokace světla vlnových délek mezi 570-620nm, tedy mezi zelenou a červenou. Toho může být velice dobře využito právě pro fototechniku. Za prosazení dydimiového skla se nejvíce zasloužila společnost Tiffen, jejíž "enhancer" (též nazývaný "red enhancer" nebo "color enhancer") je dnes synonymem pro didymiový filtr.

Efekt je následující - blokací těchto vlnových délek dochází ke zvýraznění některých odstínů - především višňové, šarlatové a prostě červené obecně. Dá se to popsat tak, že z obrazu odstraníme určité části žlutého spektra, takže cihlovou posuneme blíže červené, hnědá bude mít živější odstín, nevýrazná žlutozelená bude přirozeně sytě zelená a nedocenitelný je efekt na modrou oblohu, která mívá často vlivem ne úplně čistého vzduchu nažloutlý odstín, který didymiové sklo 100% odstraní.

Tiffen Enhancer (didymium filter)

Druhou stranou mince jsou nedostatky... nejdiskutovanějším bývá vliv na barvu oblaků - mohou dostat nafialovělý odstín. Osobně ale mohu potvrdit, že se mi tento nedostatek ještě neprojevil (ačkoli na ukázkách bývá velice zřetelný), takže je možné, že se ho podařilo výrobcům alespoň částečně eliminovat. Další negativum je, že ne vždy úpravu barev, jakou nám tento filtr nabídne, opravdu žádáme. Na fotkách přírody je to OK, městské prostředí jak kdy (taškové střechy vypadají jako nové, červená auta jako kdyby vyjela z lakovny), ale lidská kůže pod didymiovým sklem vypadá jako by byla drasticky spálená sluncem.

Ještě by se mohl hodit návod, jak snadno poznat didymiové sklo: položte ho na bílý papír a porovnejte za různých světelných podmínek - za denního světla je bezbarvé nebo namodralé, ve světle výbojky/zářivky zelenavé a pod klasickou žárovkou (wolframové vlákno) má špinavě růžovo-fialový odstín.


Intensifier

Ačkoli někteří výrobci používají název "intensifier" i pro didymový filtr (např. Hoya), mám v tomto případě na mysli produkt firmy Singh-Ray, konkrétní řešení, které nikdo jiný nenabízí. Singh-Ray se snažili vyvinout vlastní filtr pro zvýšení intenzity barev, který by netrpěl nedostatky didymiového filtru - hlavně "fialovými" mraky a nežádoucí sytostí některých odstínů.

Singh-Ray Color Intensifier

SR Color intensifier má poněkud decentnější účinek, ale zároveň je univerzálnější. Tomu bohužel odpovídá cena a ještě horší dostupnost. Na druhé straně jsou pak superlativy fotografů...

SR samozřejmě neuvádí "složení" filtru, ale s největší pravděpodobností půjde také o didymiový základ, ale s odlišným poměrem prvků, než používají ostatní výrobci. SR složení poměrně dlouho vyvíjeli a testovali, oficiální vydání proběhlo v roce 1995, což znamená, že SR Color Intensifier patří mezi nejnovější typy filtrů, které vůbec existují.

Filtry pro úpravu expozice/kontrastu

Příliš velký dynamický rozsah je mnohdy docela tvrdým oříškem - část scény je přesvětlená, část tmavá a na fotografii je výsledek ještě horší, než jsme viděli v reálu. To je způsobeno dvěma příčinami. První z nich je, že dynamický rozsah lidského oka je 4-20x vyšší (různé zdroje, různé údaje), než dynamický rozsah snímacího čipu ve fotoaparátu. Další rozdíl způsobuje vlastnost lidského oka (nebo možná mozku), které vnímá buďto světlejší část (jejímuž dynamickému rozsahu se přizpůsobí), nebo tmavší část (které se také může přizpůsobit), ale nevnímá scénu o celém jejím dynamickém rozsahu v jednom okamžiku jako celek. Takže obraz, který si pamatujeme, vznikl v podstatě ze dvou obrazů, které si mozek automaticky poskládal v jeden.

Tento způsob můžeme používat i při focení (sandwich) - vyfotíme scénu 2x s vyšší a nižší expozicí a oba obrázky prolneme v editoru. Pokud ale nemáme stativ, případně pokud nefotíme statickou scénu, může být problematické tímto postupem dosáhnout uspokojivého výsledku. Pak jsou jediným řešení filtry...


Polarizační filtr - PL

PL jsem již zmínil. V této situaci se hodí hlavně jeho vlastnost absorbce polarizovaného světla z modré oblohy. Tím se rozjasní zbytek scény, stíny budou viditelně světlejší a prokreslenější, mraky bělejší.

Vpravo tentýž záběr s použitím polarozačního filtru

Bohužel, takto PL funguje pouze za několika podmínek:
1. nesmí být zataženo
2. modrá obloha musí zabírat aspoň pár desítek procent z povrchu fotky
3. nesmíme fotit proti slunci ani směrem ke slunci, neboť v tomto směru pochází většina záření ze slunce, toto světlo není polarizované a PL filtr na něj proto nemá účinek


Přechodové filtry (graduated filters)

Pokud dojde k porušení některé ze zmíněných podmínek (je zataženo, fotíme směrem ke slunci, nebo v záběru nemáme modrou oblohu), je vhodnější použít přechodový filtr. To je filtr, který se směrem nahoru ztmavuje. Existují dva základní typy - "soft-edge", který má přechod plynulý a "hard-edge", jehož horní polovina je tmavá, spodní světlá a přechod mezi nimi je prudký.

G-ND filtry - vlevo nahoře hard-edge, vpravo dole soft-edge

V klasické podobě (screw-in = kulaté filtry ve šroubovací objímce) se obvykle dodává pouze varianta soft-edge. Především kvůli tomu, že s takovým filtrem nemůžeme vertikálně/horizontálně manipulovat a pozvolný přechod je tolerantnější ke kompozici (lidsky řečeno - horizont může být o kousek výš nebo níž a bude to stále ok). Naopak hard-edge filtr je nutné nastavit tak, aby horizont přesně odpovídal přechodu. Z toho důvodu se obvykle nedává do objímek.

Objímkové soft-edge filtry obvykle mívají slabší účinek; silnější soft-edge filtr je trochu problém, protože výraznější pozvolný přechod (např. 4 f-stop) by fotografii degradoval, neboť by na ní byl samotný přechod viditelný, což není žádoucí (např. obloha, která směrem nahoru tmavne).

Vpravo tentýž záběr s použitím kvalitního G-ND filtru

Přechodové filtry jsou nejčastěji barevně neutrální (ND), ale vyrábějí se i zabarvené - z barevných jsou asi nejoblíbenější modré, které mohou zlepšit odstín oblohy, nebo tabákové. Přechodové filtry se často používají při focení východů a západů slunce - někteří výrobci nabízejí i speciální verze určené přímo pro situace, kdy je slunce těsně nad horizontem (takové filtry bývají nejvíce ztmaveny na úrovni horizontu)


Neutrální filtr (ND)

Pokud je celá scéna příliš světlá a z jakýchkoli důvodů chceme fotit s delším časem, může přijít vhod neutrální (šedý) filtr, který sníží množství světla dopadajícího do objektivu. ND filtry levnějších výrobců často trpí nedostatkem v podobě určitého barevného nádechu (nejsou dokonale neutrální). S podobným problémem se můžeme setkat i u neutrálních přechodových filtrů.


UltraContrast

Pokud přijde na situaci, kdy je dynamický rozsah příliš vysoký, zároveň nesplňujeme podmínky pro použití PL a přechodový filtr je nám na nic, protože scéna není přesně rozdělena na světlou a tmavou polovinu, zbývá poslední možnost - UltraContrast filtr firmy Tiffen. Princip jeho fungování zní téměř geniálně: je vyroben z velmi slabě mléčného skla, které zachycuje rozptýlené světlo, kterým jsou přisvětleny tmavé části obrazu, zatímco ostré světlo filtr z části rozptýlí a sníží tak jeho intenzitu. Díky tomu je upraven dynamický rozsah scény do lépe zachytitelné podoby.

Zní to skoro úžasně, ale praxe je trochu jiná. Mléčné sklo zhorší kresbu a snížený dynamický rozsah = méně kontrastní = zašedlejší fotka. Také nesmíme zapomenout, že dodatečným zvyšováním kontrastu v PS zvyšujeme šum. Tiffen vyrábí filtry o různé síle a z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že pro každou situaci je třeba jinak silná verze. Navíc záleží i na tom, zda fotíte ze stínu nebo ze slunce (množství světla, které filtr nachytá, velmi ovlivňuje jeho účinnost)

Možná vše, co jsem napsal, vyznělo jinak, než jsem zamýšlel, takže to shrnu - UltraContrast je velmi obtížné používat, ale najdou se situace, kdy by se mohl hodit. Začátečníkům bude jeho použití příliš komplikované (a pořizovací náklady několika různě silných verzí neakceptovatelné), naopak profesionál raději použije sandwich (bude-li to alespoň trochu možné) a nebude si degradovat objektiv mléčným sklem.


Kombinované filtry

Čím více filtrů dáme přes sebe, tím více se zhorší kresba, zvýší pravděpodobnost výskytu nechtěných odlesků a vinětace (tmavé rohy/okraje). Někteří výrobci přišli s řešením a nejoblíbenější kombinace filtrů nabízejí v jednom. Většinou se jedná o PL + nějaký další efekt - obvykle warming filter nebo nějaký z filtrů pro zvýraznění barev. Takové vymoženosti obvykle bývají velmi drahé, ale výsledek za to většinou stojí:

Warming polarizer

Použité zkratky

ND - neutral density = neutrální (šedý), obvykle míněno neutrální/šedý filtr (zkratka se používá obecně, jak ve vztahu k přechodovým, tak ke stejnoměrně zabarveným filtrům)
PP - post-processing = jakákoli digitální úprava snímku provedená po zachycení fotoaparátem
PS - Photoshop = software společnosti Adobe sloužící pro úpravu obrázků a fotografií; případně přeneseně jakýkoli SW pro editaci fotek

Obrázky převzaty od:
http://www.naturephotographers.net/
http://www.singh-ray.com/
http://www.photosig.com/
http://www.tiffen.com/